Horní Bradlo – oficiální stránky obce

Zajímavosti a památky

Kaple Panny Marie

Dominantou Bradla je kaple Panny Marie s hrobkou rodiny Rüklových. Nechala ji postavit manželka majitele bradelské sklárny paní Růžena Rüklová. Staviteli byli František a Jan Schmoranzové ze Slatiňan. Kaple je postavena v pseudogotickém slohu. Se stavbou bylo začato v roce 1892 a již příští rok byla dokončena. 30. 8. 1894 byly slavnostně vysvěceny zvony. Kaple je kulturní památkou.

Přírodní rezervace Polom – perla Železných hor

Na jihovýchod od Bradla se zvedá polomský kopec, na jehož svazích leží přírodní rezervace Polom o rozloze 18,33 ha. Ve středověku byla tato lokalita součástí velkého pohraničního hvozdu „Libečského“. Přírodní rezervací byla vyhlášena v roce 1933 . Jsou zde zbytky bukojedlových porostů. Mohutné jedle dosahovaly v obvodu kolem šesti metrů a výšky přes padesát metrů. Padlé stromy v různém stupni rozkladu hostí mnoho druhů hub a hmyzu. Můžeme zde také zahlédnout datla černého i sýkorku parukářku. Lovecký zámeček, ukrytý uprostřed lesů, patřil knížeti Auerspergovi.

Tvrz Lipka

Lipka se nachází na kopci jižně od Bradla. V okolí rostlo mnoho lip – od nich název Lipka. Již v dávných dobách zde stála mohutná tvrz. První písemná zpráva o lipeckém panství je z roku 1303.

Majitelem byl Prošík, který byl starostou rodu vladyků z Lipky. Lipečtí vladykové zbohatli a rodinný majetek zvětšili koupí okolních i vzdálenějších vesnic a statků. Koncem XV.stol. se na panství vystřídalo několik vladyckých rodů: Tamchynové z Doubravic, Sobkové z Kornic a významný rod Kustošů ze Zubří a Lipky, který dosáhl i hraběcího titulu. Tamní tvrz nechali Kustošové přestavět na zámek, zbudovali nový dvůr a rodinnou hrobku. Za jejich působení byly na Lipce lázně, pivovar a stavěl se i kostel. Lipku vlastnili od roku 1557 až do roku 1715, kdy prodali lipecké panství hraběti ze Schönfeldu. Ten požádal o přiřazení lipeckého panství z čáslavského do chrudimského kraje. Po jeho smrti byla Lipka připojena k panství nasavrckému.

Roku 1754 se stal novým majitelem Jan Adam Auersperg, který nechal zámek opravit. Z této doby se zčásti dochovala barokní štuková výzdoba stropů v prvním patře . Restaurovaný objekt byl využíván jako lovecký zámek. Od konce 18. století nebyl zámek udržován a sloužil jako sýpka a skladiště. Jako zbytkový statek koupil Lipku od Auerspergů roku 1925 Jiří Liebermann. Na začátku druhé světové války byl majetek zkonfiskován. V období zakládání JZD byl zámek zabrán i s hospodářskými budovami pro hospodaření místního zemědělského družstva. Po roce 1989 byl zámek i pozemky vráceny paní Vlastě Kroupové, rozené Liebermannové a ta vše roku 1992 prodala.

Hrobka Kustošů

Nedaleko lipeckého zámku, oplocena nízkým plotem, je hrobka lipeckých vladyků a pánů z rodu Kustošů. Nachází se na místě, kde dříve býval hřbitov, posvátné místo našich předků. Pohřebiště i sbor jednoty bratrské založil na Lipce Jan Kustoš ze Zubřího a Lipky.

Hrobka byla do této podoby uvedena v roce 1936. Krypta byla vyčistěna, ostatky lidských koster byly uloženy do kovové rakve a klenba hrobky byla zesílena a zcela uzavřena. Byla postavena kamenná zeď, do které jsou vsazeny čtyři pískovcové náhrobní kameny, které původně ležely na zemi a zakrývaly kryptu. Na náhrobcích jsou reliéfy postav ve španělském kroji. Zobrazují Jana Kustoše a jeho ženu Dorotu. Další dva, menší, představují dětské postavy s erbem rodu Kustošů. Před náhrobky stojí kamenný kříž s letopočty a nápisem.

Památný strom

U cesty vedoucí k hrobce Kustošů roste mohutná lípa, jejíž stáří se odhaduje na 800 let. Kmen měří v obvodu 802 cm a asi 2 metry nad zemí je rozdělen na dva mohutné kmeny, které jsou v koruně staženy lany.

Vršovská olšina

V blízkosti osady Vršov na rozloze 18,5 ha je přírodní památka Vršovská olšina. Vyskytují se v ní ohrožené druhy rostlin - bledule jarní, prvosenka vyšší, lýkovec jedovatý a česnek medvědí. Na jaře tu rozkvétají miliony sněhobílých květů bledulí. Do Vršovské olšiny vás zavede cesta směřující z Vršova do Krásného. Přírodní památkou byla olšina vyhlášena v roce 1990.

Zvonička v Javorném

Zvoničky na vesnicích bývaly důležitým informačním zdrojem. Hlas zvonku oznamoval čas – ranní a večerní (tzv. klekání), úmrtí i požáry. Objevují se na českých vesnicích v polovině 18. století v souvislosti s „ohňovým“ patentem Marie Terezie z roku 1751, který nařizoval ohlašovat požár zvony. Zvonička v Javorném není velká. Velmi zajímavá je však její dolní část – hlavní sloup vystupuje z malého dřevěného přístřešku, podobného chaloupce. Zvonička je na seznamu kulturních památek.